Munții Piatra Craiului

O pohoří

Naprosto nejdrsnější, nejnáročnější pohoří Jižních karpat. Je sice krátké, ale vším ostatním to vynahrazuje.

Ostatní pohoří kolem jsou povětšinou z tmavého kamene, mají pozvolné svahy pokryté lesem. Piatra je zcela odlišná. Je to v podstatě jeden vápencový kamínek odhozený do krajiny – ale okolí převyšuje o cca 500 metrů a severní/severo­západní stěny jsou kolmé.

Na Piatře nenajdete žádný pramen, nikde nahoře není voda!

Výrazně doporučuji vzít Piatru nalehko jako jednodenní výlet z Plaiul Foii. Jít přechod natěžko je sice možné, ale nahoře

  • není voda
  • po většinu cesty není kde postavit stan, pěšinka je stěží široká na chůzi.

U severního konce pohoří je chata Curmatura. V roce 2007 fungovala. Ale rozhodně není na hřebenu, je na okraji lesa ve výšce cca 1400.

U nejvyššího vrcholku je bivakbudka. Pokaždé, když jsem tam byl, byla dost plná odpadků.

Hřeben – alespoň na sever od La Om – není hladký pohodlný hřbet. Skalky, balvany, úzká pěšinka, spoustu metrů převýšení. Tvrdý sport.


Turistické zajímavosti; další cíle v okolí

Prăpăstiile Zărneștilor – soutěska zařezávající se do vápence v délce kolem 5 km. Její stěny dosahují výšky až 200 m. Je na cestě na chatu Curmătura, zhruba 3 km jižně od Zărnești.

Jeskyně Peștera Urșilor (tedy medvědí jeskyně) – na jihu pohoří na cestě do Podu Dimbovitei. [Souřadnice: 45°25'14.7"N, 25°11'32.6"E - ukázat]

jeskyně Peștera Urșilor
Souřadnice D.DDD: 45.420762N, 25.192384E
Souřadnice D.M.S: 45°25'14.7"N, 25°11'32.6"E
Souřadnice D.M.MMM (geocaching): N 45°25.246', E 25°11.543'

Zavřít       Mapa: © OpenStreetMap contributors

Na jihovýchodě (cca 5 km od Zarnešti) je hrad Bran – hezký středověký hrad v dobrém stavu, vyznačující se tím, že na něj bylo situováno sídlo hraběte Draculy v původním díle Brama Stokera. Hodně lidí.


Přístupy, návaznost na další pohoří

Ze severu/severozápadu vedou přístupy od tábořiště Plaiul Foii, což je zároveň startovní/cílový bod pro Fagaraš a Iezer-Păpușu

Doporučuji Piatru nechat jako bonbónek za odměnu pro ty, co přejdou jedno z výše uvedených pohoří a budou mít stále přebytek sil.

Ze severovýchodu se dá přijít ze Zarnesti.

Na jihu skončíte na cestě vedoucí do Podu Dimbovitei.


Zkušenosti

Tentokrát to uvedu obrázkem: mapka Piatry

V roce 1997 jsme (netuše, do čeho jdeme) vyrazili z Plaiul Foii někdy po obědě, natěžko, se stanem a vodou na dva dny. Kromě toho mi má budoucí žena do batohu nenápadně přibalila náhradní zpětné zrcátko od autobusu, aby se měla na hřebenech u čeho líčit, což jsem zjistil až nahoře. Kdybyste věděli, kolik taková věc váží…

Stoupali jsme jednou ze zeleně označených cest – už nevím přesně. Bylo to peklo – strašné suťovisko (na mapě značeno zeleným vykřičníkem), a když konečně suť přešla, probíjeli jsme se klečí a moc to nešlo. Nakonec jsme byli na hřebeni – a zjistili, že ač se blíží večer, nikde se nevejde stan, mezi kameny a skálami byla jen uzoučká stezka. Utíkali jsme, až jsme (odhaduji někde u Vf. Padina Popii) našli místo, kde jsme se vešli.

Druhý den jsme došli po hřebenu na La Om a pak sestoupili na severozápad (červeně). Tam, co je žlutý vykřičník, je cesta regulérní via-ferrata, ale na rozdíl od italských hor zde člověk zrezivělým řetězům moc nedůvěřoval. Sestup trval strašně dlouho, do Plaiul Foii jsme se dostali až za soumraku, možná až v noci.

Pokud by to tedy někdo šel natěžko, předpokládám, že za celý druhý den by se dostal max. k Vf. Pietrei, sestoupit by spíše nestihnul. Tedy je potřeba více vody = těžší batohy = pomalejší pochod.

V roce 2007 jsem (vybaven předešlou zkušeností) přesvědčil spoluvýletníky, že je třeba jít nalehko. Vystoupali jsme ze severozápadu (červená čára, červený vykřičník). Řetězy a další prvky uchycení byly zjevně od roku 1997 obměněny (alespoň některé), a cesta nahoru bez velkých batohů byla daleko snažší, než sestup s plnou výbavou. Ale stejně to byla makačka – stoupá se minimálně 300 výškových metrů takřka kolmo. Dobyli jsme La Om a rozdělili se. Moje část výpravy sestoupila (červeně značeno) směrem na jihovýchod – tenhle sestup byl zcela v pohodě, sice prudký, ale „normální“ svah. A pak jsme pokračovali na sever k chatě Curmatura – to už je pohodová cesta lesem. U chaty jsme chytili stop, který nás přes Zarnesti dovezl až do Plaiul Foii. (Kdybychom stop nechytli, dalo by se odsud pohodlně dojít do Plaiul Foii)

Zbylí borci pokračovali po hřebenu na sever (zelená). A stejně jako my o deset let dřív byli překvapeni, jak je cesta po hřebeni strašně náročná, a stejně jako my pak nadávali v kleči a suťovisku. Dorazili pozdě večer, zničení.


Vhodný průvodce | Informace o pohořích, kontakt na záchrannou službu | Náplň do GPS - mapy, body

Mapy k tomuto pohoří

  • Projděte si prosím mapové katalogy odkazované zde, nejspíš tam najdete, co potřebujete. Odkazy do těchto katalogů jsem sem nekopíroval.

  • Na této stránce na webu Salvamontu bývá dole pod odkazem "Vezi harta muntelui" ke stažení nejlepší dostupná mapa.
  • ☞ Přidat odkaz na mapu
    Zadané jméno se bude zobrazovat všem
    E-mail adresa se neukáže nikomu. Pokud jí zadáte, můžete v budoucnu odkaz upravovat. Můžete jí nevyplnit.
    Odkaz.
    Popis k odkazu. Můžete nevyplnit.

    Odkaz se zde objeví až po schválení.

    Cestopisy k tomuto pohoří

    ☞ Přidat odkaz na cestopis
    Zadané jméno se bude zobrazovat všem
    E-mail adresa se neukáže nikomu. Pokud jí zadáte, můžete v budoucnu odkaz upravovat. Můžete jí nevyplnit.
    Odkaz.
    Popis k odkazu. Můžete nevyplnit.

    Odkaz se zde objeví až po schválení.

    Zájezdy cestovek

    ☞ Přidat odkaz na zájezd
    Zadané jméno se bude zobrazovat všem
    E-mail adresa se neukáže nikomu. Pokud jí zadáte, můžete v budoucnu odkaz upravovat. Můžete jí nevyplnit.
    Odkaz.
    Popis k odkazu. Můžete nevyplnit.

    Odkaz se zde objeví až po schválení.


    Komentáře

    ☞ Přidat komentář
    Zadané jméno se bude zobrazovat všem
    E-mail adresa se neukáže nikomu. Pokud jí zadáte, můžete v budoucnu komentář upravovat. Můžete jí nevyplnit.

    Komentář se zde objeví až po schválení. V komentáři můžete používat formátování Texy!