O pohoří
Travnaté pohoří na severním okraji Jižních Karpat. Má jeden velký osamocený vrchol Virful lui Patru, a krásný oblý travnatý hřbet mezi vrcholky Sureanu (východ), Godeanu (západ) a Batrina (sever). V jihozápadní části je krasová oblast Cioclovina – takové kapesní Apuseni. A také Sarmizegetusa Regia – vykopávky hlavní dácké pevnosti.
Nejvyšší vrchol není překvapivě hora Sureanu, ale osamocený vrchol Virful Lui Patru o kus dál. Z Virful Lui Patru je krásný kruhový výhled – je vidět (po směru hodinových ručiček) Cindrel, Lotru, Paring, Tulișa, Retezat i Țarcu.
Mezi vrcholy Virful Lui Patru a Sureanu je nově lyžařské středisko, takže nečekejte, že tam budete sami. Na hřeben dál za Sureanu ovšem výletníci z aut nedojdou. Mezi lyžařským střediskem a jezerem Oasa je spousta hotelů, penzionů a soukromých chat – taková řídká vesnice.
Z dvojice Cindrel – Sureanu se mi více líbil Cindrel.
Délky jednotlivých tras podle [Čížek] a
návaznost na Cindrel a Lotru : 
(Zde si můžete plánek zobrazit
v plné velikosti. )
V pohoří je několik chat v provozu:
- Pod vrcholem Sureanu je chata Sureanu – na první pohled zde žádný bufet není. Ale našli jsme ho – skrývá se za hlavní budovou a správce nám ho otevřel. Měli v podstatě jen pivo a pár dalších balených věcí. [Souřadnice: 45°34'48.7"N, 23°30'36"E - ukázat]
- Mezi vrcholem Sureanu a Lui Patru je lyžařské středisko a v něm samozřejmě i restaurace. V 2022 neměli v létě otevřeno, ale třeba se to časem změní.
- Na severním okraji pohoří pak chata Prislop [Souřadnice: 45°42'16.1"N, 23°22'13.8"E - ukázat]
Na jihu leží chata Voivodu– v 2022 zjevně není veřejně přístupná- U jezera Oașa je přímo u silnice DN67C asi kilometr před hrází stejnojmenná chata, dobře vaří , v místě je i kemp [Souřadnice: 45°34'46.7"N, 23°37'18.6"E - ukázat]
- Hned u Petrily je útulna Refugiul Alpiniștilor Cheile Tăii – hned nad cestou, ale přístupná pouze horolezecky
Snadný přístup do pohoří ze západu je od severojižní silnice DN67C – tedy od jezera Oașa nebo od chaty Obârşia Lotrului.
Od jihu lze nastoupit od železniční stanici Petrila (na trati Petrosani – Simeria).
Sever/severozápad není z hlediska přístupu až tak hezký, všechny trasy jsou docela dlouhé. Jak cesta po hřebenech přes chatu Prislop, tak cesta po silnici/cestě do Cugiru – obě mají cca 5 hodin chůze od posledního vrcholu hlavního hřebene Batrina.
Západní část pohoří je chráněné území (národní park Grădiştea Muncelului-Cioclovina ). Hranice parku jsou vidět v přehledové mapce. Mělo by se platit vstupné. V parku by se teoreticky nemělo spát mimo vyhrazená místa. Jediné takové místo je kemp v bílém údolí – místo k táboření, zdarma [Souřadnice: 45°37'22.9"N, 23°15'52.6"E - ukázat]
Zajímavosti, turistické cíle v okolí
Krasová oblast Cioclovina – jeskyně, ponory
Na jihozápadním okraji pohoří (u obcí Ponor a Ohaba-Ponor) je krasová oblast Cioclovina (Čoklovina) s několika velkými jeskyněmi a jinými krasovými jevy. Schematická mapka .
Jednotlivá zajímavá místa:
1) Jeskyně Şura Mare (Nagycsűr barlang) – obrovský portál (cca 37×12 metrů) a cca 6 km chodeb, tudy vytéká potok z ponoru v údolí Fundătura Ponorului (další bod). Jde o třetí největší výtokovou jeskyni v Rumunsku a největší útočiště netopýrů ve střední Evropě. [Souřadnice: 45°31'45"N, 23°8'49.9"E - ukázat]
Navigace k jeskyni je jednoduchá – dojděte na konec obce Ohaba-Ponor, zde vlezte do potoka (je tam místo, kde v betonové zdi je odskok a klapka pro přítok vody z ulice, tam se nejlépe slézá) a jděte proti proudu potoka bezmála půl kilometru. Chce to sandále či boty do vody. Jiná cesta k jeskyni nevede! Pokud chcete zkoumat jeskyni dál než za úvodní síň, je potřeba neoprén (voda je studená) a lezeckou výbavu.
Informace o jeskyni Şura Mare z https://g.cz/…ky-rumunska/ : I bez jeskyňářských zkušeností se říčkou snadno probrodíte ke skalnímu portálu, kde vytéká ze skály. Portál je vysoký třicet a široký dvanáct metrů. Můžete jím projít asi tři sta metrů do podzemí. Další cesta už vyžaduje plavání a lezení přes velké balvany. Stropy, vysoké až čtyřicet metrů, se postupně snižují asi na dva metry. Na cestě je několik lagun, vodopádů a polosifonů…
Další info zde https://www.treking.cz/…klovina2.htm
Kolem Şura Mare je hejno dalších jeskyní https://mapy.cz/turisticka?…
2) Ponor potoka – Fundătura Ponorului [Souřadnice: 45°33'3.5"N, 23°10'20.8"E - ukázat]
Samotný ponor je poměrně nudný – potok líně protéká placatým údolím, až narazí na skálu a v prasklinách skály zmizí, ale samotná osada Fundătura Ponorului je úžasná. Čas se zde zastavil asi před padesáti lety.Pěkný článek o místě s fotkami.
Vyhlídka na údolí s ponorem [Souřadnice: 45°33'4.2"N, 23°10'6.8"E - ukázat]
3) jeskyně Şura Mica / Lui Cocolbea – snadno dostupných cca 50 metrů, pak vodopád [Souřadnice: 45°30'46.1"N, 23°8'55.7"E - ukázat]
4) Jeskyně u říčky Strei, pravděpodobně dostupné jen pro speleology
- schematický plánek
- jeskyně – vyvěračka Şipot, nad ní jsou vodopády [Souřadnice: 45°30'47.5"N, 23°12'52.3"E - ukázat]
- Tecuri (500 m dlouhá, přístupná přes 12 m hlubokou rokli, krápníková výzdoba!) [Souřadnice: 45°30'27.8"N, 23°13'19.9"E - ukázat]
- Pălăriei [Souřadnice: 45°30'38.6"N, 23°13'24.4"E - ukázat]
5) další skupina jeskyní je kolem obce Cioclovina,
Mohutná výtoková jeskyně Cioclovina. [Souřadnice: 45°34'29.8"N, 23°8'18.5"E - ukázat]
Jeskyně Cioclovina se dělí na dvě samostatné jednotky – horní patro se nazývá Cioclovina Uscata – suchá jeskyně. Jde o druhou jeskyni na světě, kde se těžilo guano netopýrů (mnohde o mocnosti až 15 metrů). Kaverna má rozšířený vchod pro snadnější přístup, celková délka komplexu dosahuje dva kilometry. V jeskyni se nalezly pozůstatky neandrtálců. Spodní jeskyně se nazývá Cioclovina cu Apa – vodní jeskyně. Je velmi oblíbená mezi jeskyňáři, protože lze podniknout téměř osmikilometrový pochod podzemím (nutná kompletní speleovýbava a zkušenosti!) s výškovým rozdílem 150 metrů. Pro běžného turistu je prý přístupných prvních 200 metrů (my jsme to však nezkoušeli). Vstup do jeskyně se nachází pod 90 metrů vysokým útesem, a pod samotnou vyvěračkou je soustava pěkných vodopádů. Zdroj
2022 – horní přístup k jeskyni je zavřený mříží. Na značce nedaleko má stálé stanoviště (kontejnerová maringotka) Salvamont, takže pravděpodobně lze požádat o přístup.
Propadání Ponorici: potok Piriu Ponoricii zde v několika krásných meandrech míří k hluboké propasti, do které padá v několika kaskádách do jeskyně. [Souřadnice: 45°34'4.8"N, 23°9'5.7"E - ukázat]
Prakticky to vypadá tak, že potok přitéká z východu plochům hezkým údolím, dojede ke skále a tam zmizí v bahně. Vlastní jeskyně je z druhé strany skály, přístupná od cesty na západní straně, ale pouze s horolezeckým vybavením.
6) asi půlkilometrová Peștera Bolii je na kraji obce Peștera, je upravena pro turisty a platí se vstupné [Souřadnice: 45°27'13.5"N, 23°19'6"E - ukázat]
Vstup do jeskyně Bolii je široký 20 metrů, vysoký cca 10 metrů a návštěvník kopíruje tok ponorné řeky. Celá jeskyně je bez krápníkové výzdoby, její věk a i nedávná historie jsou příliš krátké a destruktivní. Kaverna byla totiž osídlena pravěkými lidmi, kteří krápníky používali jako zbraně. Dnes zde pračlověky nenajdeme, ale můžeme navštívit pódium pro koncertní sál a přejít cca 5 mostů, které překračují podzemní řeku. Celým prostorem se rozléhá hukot proudící vody. Zdroj
7) další jeskyně jsou SV od obce Crivadia:
- Gaura Oanei [Souřadnice: 45°27'53.7"N, 23°13'2.2"E - ukázat]
- Izvorani [Souřadnice: 45°28'16"N, 23°13'36.3"E - ukázat]
8) Velmi atraktivní soutěska Cheile Băniței (fotka) [Souřadnice: 45°27'3"N, 23°18'39.8"E - ukázat]
Cheile Băniţei je jedna z pěti nejkrásnějších soutěsek, co jsem viděl. Soutěska byla vyhloubena během posledních čtyř dob ledových. Je neobyčejně krásně formována a místy si člověk připadá jako v jeskyni (ostatně dříve to jeskyně skutečně byla). Většinou ji lze projít bez většího vymáchání (maximálně 1 metr vody), na délku měří jen 300 metrů. Skály rokliny jsou sice krásné, ale horší je dno potoka. Člověk musí dávat pozor na plechovky, sklo a další bordel. Nechoďte sem bez sandálů. Zdroj
9) Štola, kde se těžil bauxit, volně přístupná, nedaleko Ohaba-Ponor. [Souřadnice: 45°31'59.3"N, 23°9'18.1"E - ukázat]
10) Jeskyně Av din Dosul Locsorului, volně přístupná, ale jen horolezeckou technikou [Souřadnice: 45°31'56.4"N, 23°9'23.9"E - ukázat]
Dácké pevnosti
1) Na západním okraji pohoří jsou pozůstatky velké dácké pevnosti Sarmizegetusa Regia („Sanctuarul mare de calcar“). Informace a něco málo česky (další informace). Velký článek Ivana Breziny [Souřadnice: 45°37'21.7"N, 23°18'36.9"E - ukázat]
Město bylo hlavním centrem dácké říše až do roku 106, kdy bylo zdevastováno Římany. Celková plocha areálu je 30 000 m2, místo je dostatečně slavné, takže nebudu popisovat slávu ohromných paláců a sálů. Zdroj
Fotka z chrámové části pevnosti
3) Nedaleko je také zřícenina dácké pevnosti na červené skále („Cetatea Dacică Piatra Roșie“). oficiální web ,wiki [Souřadnice: 45°36'9"N, 23°8'49.7"E - ukázat]
Hrad je překvapivě rozsáhlý a samotná prohlídka areálu zabere alespoň 40 minut. Na jihozápadní straně je skalisko, odkud je nádherný výhled na zelené kopce Čokloviny. Připomíná mi to říši Inků. Zdroj
3) A níže v civilizaci je další pevnost v Costesti [Souřadnice: 45°40'45.7"N, 23°9'15.3"E - ukázat]
4) Další u obce Căpâlna [Souřadnice: 45°49'19.9"N, 23°36'12.3"E - ukázat]
Ostatní
U jezera Oașa je stejnojmenný klášter . V roce 2015 nebylo problém do něj nakouknout, obyvatelstvo přátelské. [Souřadnice: 45°34'21"N, 23°36'37.1"E - ukázat]
Kousek od pohoří – mezi Hategem a Devou – je městečko Hunedoara a v něm extrémně gotický hrad Corvin. [Souřadnice: 45°44'56.6"N, 22°53'18.1"E - ukázat]
Ve vesnici Sarmizegetusa (za Hategem, jihozápadně od Sureanu) jsou zbytky římské pevnosti . [Souřadnice: 45°31'1.3"N, 22°47'15.4"E - ukázat]
Nedaleko od Sarmizegetusy, jihovýchodním směrem, je pak románský hrad/pevnost Cetatea colt ze čtrnáctého století, který byl předlohou „Tajemného hradu v Karpatech“ Julese Verna. [Souřadnice: 45°28'41.3"N, 22°52'27.7"E - ukázat]
Ve vesnici Sinpetru u Hategu je středověký kostel. [Souřadnice: 45°33'26.7"N, 22°55'20.6"E - ukázat]
Severně od Hategu směrem na Calan je ještě hezčí kostel. [Souřadnice: 45°42'59.4"N, 22°59'20.3"E - ukázat]
Nad městečkem Sebeş se vypíná červeně zářící 800m dlouhý pískovcový amfiteátr Râpa Roșie vytvořený působením horizontální a vertikální eroze. Je považován za největší lokalitu zemních pyramid v Rumunsku. [Souřadnice: 45°59'14.1"N, 23°35'30.7"E - ukázat]
U města Orăștie je Arsenal park – zábavní park s výstavkou více než 70 ks vojenské techniky včetně rumunského proudového letounu IAR-93. [Souřadnice: 45°50'3.6"N, 23°9'55.3"E - ukázat]
Návaznost na další pohoří
Od jezera Oașa je možno pokračovat na východ na Cindrel .
Od cabany Obârşia Lotrului lze přejít na jihozápad na Paring , na jih na Latorițu nebo na sever na Lotru .
Zkušenost
--- 2022 ---
Přechod Sureanu a Ciocloviny.
První den
Z Petrily jsme se autem (jde tam ukecat taxíkáře za 100 lei) dovezli přes Cimpu až k bývalé chatě Voivodu. [Souřadnice: 45°28'50.7"N, 23°31'58.5"E - ukázat]
Prudkým stoupáním až do sedla s rozpadající se velkou salaší pod Vf Lui Patru. [Souřadnice: 45°31'41.9"N, 23°32'22.1"E - ukázat]
Pěkný pramen vody je asi 300 metrů daleko v lese, od salaše k němu vede v terénu ještě slabě rozeznatelná cesta [Souřadnice: 45°31'46.6"N, 23°32'28.3"E - ukázat]
10 km, +800 výškových metrů.
Druhý den
Přes nejvyšší vrchol Vf Lui Patru – před začátkem finálního stoupání je kus od salaše pramen [Souřadnice: 45°32'15.5"N, 23°32'14.9"E - ukázat]
Pak přes lyžařské středisko a Vf Sureanu na krásné travnaté hřebeny.
Spaní v jednom z dalších sedel [Souřadnice: 45°34'53.1"N, 23°27'27.9"E - ukázat]
Voda asi sto metrů po spádnici [Souřadnice: 45°34'58.8"N, 23°27'28.4"E - ukázat]
14 km, +900 metrů, –600 metrů
Třetí den
Přes zbytek hřebene Sureanu, před poslední významný vrchol Vf. Godeanu a před začátek klesání k pevnosti Sarmizegetusa Regia.
Spaní na krásné louce [Souřadnice: 45°38'36.6"N, 23°22'16.7"E - ukázat]
Voda cca 200 metrů na kraji lesa [Souřadnice: 45°38'31.5"N, 23°22'30.3"E - ukázat]
17.5 km, +380 metrů, –600 metrů
Čtvrtý den
Prudký sestup k pevnosti Sarmizegetusa Regia. Prohlídka.
Pak jsme na parkovišti stopli auta pro přeskočení osmi kilometrů silnice – jeli jsme až k odbočce na JV směrem na Prihodiste. V terénu není odbočka zjevná, chce to mít v ruce něco s digitální mapou.
Prudké stoupání a pak spaní na křižovatce Prihodiste. [Souřadnice: 45°37'3"N, 23°12'10.7"E - ukázat]
Voda cca 400 metrů. [Souřadnice: 45°36'52.2"N, 23°12'19.7"E - ukázat]
16,2 km, +550 metrů, –800 metrů
Pátý den
Trasou, která je v terénu značená jako Via Transilvanica, ale v mapách.cz je jen jako polní cesta (ne turistická značka) jsme šli podél potoka údolím Pestera Ponorici [Souřadnice: 45°33'59.7"N, 23°9'32.6"E - ukázat]
V úvodní části trasy není moc pramenů, ale jeden jsme našli [Souřadnice: 45°35'39.8"N, 23°12'0.2"E - ukázat]
Po prohlídce propadání jsme schovali batohy do křoví, nalehko došli k jeskyni Cioclovina, pak zpět k batohům, a do osady Fundătura Ponorului [Souřadnice: 45°33'3.3"N, 23°10'37.2"E - ukázat]
Pokud zde budete spát, asi není dobré brát vodu z potoka, bezpečnější zdroj vody je zde [Souřadnice: 45°32'59.7"N, 23°10'40.5"E - ukázat]
22.8 km, +500 metrů, –600 metrů
Šestý den
Kolem dalších jeskyní a štol, z nichž některé jsou přístupné, jsme dorazili do obce Ohaba-Ponor, prohlédli si jeskyni Şura Mare. Tím výlet skončil – řidiči došli k hlavní silnici a pak dostopovali pro auta do Petrily.
10 km, +150 metrů, –550 metrů
--- 2015 ---
V roce 2015 jsme přešli Cindrel a Șureanu.
Celý GPS záznam trasy přechodu Paltinis – Cindrel – Sureanu – silnice na Cugir je ke stažení zde .
Autem jsme jeli do Sibiu (odjezd 19:30 českého času z Jihlavy, příjezd 8:00 rumunského času do Sibiu), kde se dá parkovat na velkém neplaceném parkovišti přímo u vlakového nádraží.
Od nádraží pak v 11:00 autobusem 22 do Paltinis.
Následoval přechod Cindrel – zbytek prvního dne, celý druhý den, půlka třetího dne.
Třetí den
Z Cindrelu jsme sestoupili k jezeru Oasa. Značka nás dovedla (cca ve 14:00) přímo k chatě Oasa, kde jsme se vydatně občerstvili.
Pak jsme přešli přes hráz jezera a po druhé straně šli k jihu až k monastiru (klášteru) Oasa.
Po návštěvě kláštera jsme šli dále po značce asi kilometr, až jsme se dostali mimo civilizaci a tam jsme spali. [Souřadnice: 45°34'36.9"N, 23°35'53.7"E - ukázat]
Voda: byla v údolíčku cca 200 m severovýchodně. Velký potok.
Čtvrtý den
Stoupáme nahoru. Jak osada Luncile Prigoanej, tak Poarta Raiului jsou velké osady – spousta chat, hotelů, penziónů, hospod. Celá cesta až takřka k chatě Sureanu je sjízdná autem – široké ujeté šotolinové cesty.
Teprve asi poslední kilometr před chatou Sureanu značka odbočuje na strmou lesní cestu a auta jedou jinudy.
Chata Sureanu je rekreační zařízení rumunského ministerstva vnitra, ne klasická horská chata. Ale je tu malý bufet (schovaný za hlavní budovou), kde se dá koupit lahvové pivo.
Dále jsme stoupali, teď již úzkou pěšinkou, kolem vrcholku Sureanu na hřebenovku.
Zde jsme nešli na nejvyšší vrchol, ten nám nezapadal do časového plánu. Zvolili jsme cestu na severozápad, kde jsme spali pod vrcholem Comarnicel v sedle. [Souřadnice: 45°35'10.6"N, 23°25'54.2"E - ukázat]
Voda: cca 100 metrů daleko směrem na severovýchod. Silný pramen.
Pátý den
Zbytek cesty po hřebenu až k vrcholu Batrina, pak sestup lesem – stále po značce směrem na chatu Prislop.
Po nějaké době jsme sestoupali k výrazné (široké a dobře upravené) šotolinové cestě vedoucí na sever – na Cugir (souběžně s cestou vede velký potok). Zde značená cesta k Prislopu začne zase prudce stoupat. Kdybychom měli ještě den času (a hezké počasí), pak cesta po této značce je určitě hezčí (vede po vrcholech, na Prislopu se lze občerstvit).
Nicméně my měli hnusné počasí a pospíchali jsme. Proto jsme na této „silnici“ stopovali (provoz je poměrně hustý) a těch cca 20 km do Cugiru jeli stopem.
V Cugiru jsme navštívili hospodu (doporučuji: restaurace Chic, Strada Alexandru Sahia 15a), a pak přespali na louce na severu, kousek za městem a zahrádkářskou kolonií.
Šestý den
Místní maršrutkou (staví na hlavní třídě Strada Victoriei u křižovatky s Aleea Victoriei) do Vintu de Jos. Měla jet v 08:00, nejela (dle internetu o víkendu jen 07:00), naštěstí jel v 08:30 další do Sebeše – řidiči jsme vysvětlili, že chceme stihnout rychlík z Vintu de Jos v 9:05, takže na to šlápnul a v 9:02 nám zastavil hned u nádraží (ehm, ale zezadu, museli jsme běžet přes koleje).
Rychlík z Vintu de Jos v 9:05 jede přímo do Sibiu, nestaví nikde jinde. Ale i tak mu to trvá dvě hodiny. V Sibiu snídaně a pak už jen cesta auty zpět do ČR.
