Munții Capatini

O pohoří

Středně velké pohoří na východ od Paringu , jižně od Lotru .

Skládá se z pěti celků:

1. Hlavní hřeben. Travnaté pozvolné kopce z tmavých hornin. Vede v západo-východním směru mezi vrcholem Papuša u silnice DN67C „Transalpina“ až k vrcholu Gera (jižně od vesnice Malaia). Východně od vrchu Gera pak hřeben klesá do lesů a končí v údolí řeky Olt (vlaková trať Sibiu/Ramnicu Valcea).
   • Zahrnuje nejvyšší vrchol pohoří Nedeia (2130 m).
   • Formálně Capatini začínají na západě až v sedle Oltet (záp. od vrcholu Bou), zbytek k silnici DN67C už je Paring.
2. Boční hřeben Creasta Latoritei , který se často udává jako samostatné pohoří (a tak ho tady máme zavedené zde). Travnaté kopce z tmavých hornin vedou v západo-východním směru, začínají u silnice DN67C u vrcholu Stefanu a vedou mezi řekami Latorita (jižně) a Lotru (severně).
   • Nejvyšší vrcholy Bora (2055 m) a Puru (2049 m).
3. Vápencový, velmi zajímavý hřeben Buila-Vânturariţa (1885 m) v jihovýchodní části pohoří (jižně od vrcholu Gera). Divoké špičaté skály a 2 km dlouhá, 400 m hluboká a 5 m široká soutěska Cheia . Národní park Buila-Vânturariţa.
4. Vápencový špičatý hřeben Tirnovul (1847 m) v severní části pohoří Capatini, jižně od Latority, mezi vrcholem Negovanu a obcí Ciungetu.
5. Na severovýchodě pohoří je vápencová oblast masiv Naraţu , která patří do národního parku Cozia a je tedy popsána u pohoří Cozia .

Zde je náhledová mapa Capatini nasnímaná z mapy.cz, okomentovaná délkami cest podle [Čížek] a podle webu národního parku (číslované trasy), s doplněnými chatami a útulnami: http://rumunskehory.cz/…entovane.jpg (3.5 MB).

Návaznost na další pohoří:

• Na východním konci za Oltem následuje malé pohoříčko Cozia
• Na západním konci se dá přejít na pohoří Paring (a přes něj do Petrosani), na Lotru .

Hory jsou pusté, v létě se setkáváme s četnými stády ovcí a koz. V údolí se vyskytuje mimo jiné i rys a medvěd. [zdroj]

---

Chaty a táboření

Hlavní hřeben, Latorita a Tirnovul jsou „normální kopce“ s volným pohybem i spaním.

Kolem hřebene Buila-Vânturariţa je národní park, takže by se tam nemělo spát volně. Detailní mapa na webu národního parku ukazuje povolená místa k táboření, je jich tam dost.

Pod hřebenem Buila-Vânturariţa je chata Cheia , kterou neznají ani na webu Salvamontu: stránky o chatě . U chaty je tábořiště. Za táboření se zde platí, ale v ceně by mělo být nějaké jídlo, pokud to dobře chápu. Doplnění 2017: Na chatě Cheia to rozhodně nevypadalo, že by tam měli nějaké jídlo. Správce kamarádům nějaké pivo prodal, ale vypadalo to, že to je z jeho soukromých zásob. Obecně to tam nevypadalo příliš v provozu. [Souřadnice: 45°16'18.9"N, 24°7'22.9"E - ukázat]

Dále jsou zde útulny:

• Refugiul Ursu na jih od vrcholu Ursu [Souřadnice: 45°18'3.5"N, 23°55'39"E - ukázat]
  Refugiul Ursu
  Souřadnice D.DDD: 45.3009663N, 23.9275062E
  Souřadnice D.M.S: 45°18'3.5"N, 23°55'39"E
  Souřadnice D.M.MMM (geocaching): N 45°18.058', E 23°55.65'
  

  
  Zavřít       Mapa: © OpenStreetMap contributors
• Refugiul Casaria jižně od Vf. Beleoaia (hřebínek odbočující na jih mezi Balota a Nedeia) [Souřadnice: 45°17'57.1"N, 23°51'34.2"E - ukázat]
  Refugiul Casaria
  Souřadnice D.DDD: 45.2991953N, 23.8594962E
  Souřadnice D.M.S: 45°17'57.1"N, 23°51'34.2"E
  Souřadnice D.M.MMM (geocaching): N 45°17.952', E 23°51.57'
  

  
  Zavřít       Mapa: © OpenStreetMap contributors
• Refugiul Curmătura Builei přímo na hřebeni Buila-Vânturariţa. [Souřadnice: 45°13'58.5"N, 24°5'6.8"E - ukázat]
  Refugiul Curmătura Builei
  Souřadnice D.DDD: 45.2329215N, 24.0852173E
  Souřadnice D.M.S: 45°13'58.5"N, 24°5'6.8"E
  Souřadnice D.M.MMM (geocaching): N 45°13.975', E 24°5.113'
  

  
  Zavřít       Mapa: © OpenStreetMap contributors
  • V roce 2017 jsme v ní přečkali velkou bouřku. Uvnitř byly dvě čisté místnosti, v každé pohodlné spaní tak pro osm lidí. Fotka.
• Refugiul Piscul cu Brazi na západním svahu Buila-Vânturariţa [Souřadnice: 45°15'9.6"N, 24°5'56.2"E - ukázat]
  Refugiul Piscul cu Brazi
  Souřadnice D.DDD: 45.2526563N, 24.0989571E
  Souřadnice D.M.S: 45°15'9.6"N, 24°5'56.2"E
  Souřadnice D.M.MMM (geocaching): N 45°15.159', E 24°5.937'
  

  
  Zavřít       Mapa: © OpenStreetMap contributors
• Refugiul privat Gera (je zmiňováno vč. fotky zde) severovýchodně od vrcholku hory Gera [Souřadnice: 45°19'11.8"N, 24°5'13.7"E - ukázat]
  Refugiul privat Gera
  Souřadnice D.DDD: 45.3199565N, 24.0871335E
  Souřadnice D.M.S: 45°19'11.8"N, 24°5'13.7"E
  Souřadnice D.M.MMM (geocaching): N 45°19.197', E 24°5.228'
  

  
  Zavřít       Mapa: © OpenStreetMap contributors
  • potenciálně nepřístupná (to je to „privat“)

a další neidentifikované přístřešky:

• Cantonului Silvic Codric [Souřadnice: 45°15'43.6"N, 24°8'31"E - ukázat]
  Cantonului Silvic Codric
  Souřadnice D.DDD: 45.2621006N, 24.1419497E
  Souřadnice D.M.S: 45°15'43.6"N, 24°8'31"E
  Souřadnice D.M.MMM (geocaching): N 45°15.726', E 24°8.517'
  

  
  Zavřít       Mapa: © OpenStreetMap contributors
  na severovýchodní straně Buila-Vânturariţa
• Cantonul Silvic Mânzu [Souřadnice: 45°15'48.8"N, 24°9'18.1"E - ukázat]
  Cantonul Silvic Mânzu
  Souřadnice D.DDD: 45.2635488N, 24.1550209E
  Souřadnice D.M.S: 45°15'48.8"N, 24°9'18.1"E
  Souřadnice D.M.MMM (geocaching): N 45°15.813', E 24°9.301'
  

  
  Zavřít       Mapa: © OpenStreetMap contributors
  na severovýchodní straně Buila-Vânturariţa
• východně od Vf Valeanul [Souřadnice: 45°18'28.7"N, 23°59'40.3"E - ukázat]
  možná útulna u Vf Valeanul
  Souřadnice D.DDD: 45.307976N, 23.9945282E
  Souřadnice D.M.S: 45°18'28.7"N, 23°59'40.3"E
  Souřadnice D.M.MMM (geocaching): N 45°18.479', E 23°59.672'
  

  
  Zavřít       Mapa: © OpenStreetMap contributors
   – tam mi v terénu přišlo, že je salaš, ale možná tam je i útulna

Na jih od Vf Valeanul je v cestopise zmiňovaná „velká chata“. Podle této informace se jedná o vojenskou chatu/ubytovnu. V zimě zavřená; podle bačů, kterých jsme se ptali, tam ani v létě nelze koupit ani pivo.

---

Detailnější poznámky

Hlavní hřeben

[Čížek] popisuje přechod hlavního hřebene (1) z východu na západ, od kláštera Cozia do sedla Oltet (kde formálně začíná Paring ) za 24 hodin; cesta přes první kus Paringu až na silnici DN67C pak další cca 4 hodiny. Prvních cca 11 hodin z udávané doby je nástup z údolí přes Vf. lui Stan až na vrchol Gera, kde začíná vysokohorský hřeben.

Vrchol Ursus (2124 m) je sice o šest metrů nižší než nejvyšší vrchol Nedeia (2130 m), ale je výraznější a nabízí výrazný kruhový rozhled – prý nejlepší z celého pohoří.

Napojení na DN67C:

• Odbočka ze silnice DN67C je zde: [Souřadnice: 45°20'0.4"N, 23°40'36.5"E - ukázat]
  odbočka ze silnice
  Souřadnice D.DDD: 45.3334388N, 23.6768017E
  Souřadnice D.M.S: 45°20'0.4"N, 23°40'36.5"E
  Souřadnice D.M.MMM (geocaching): N 45°20.006', E 23°40.608'
  

  
  Zavřít       Mapa: © OpenStreetMap contributors
  . Zastavit se tam dá, auto bych tam ale nenechával.
• O cca 8 km dál je u silnice význačný turistický cíl – parkoviště a stánky s občerstvením [Souřadnice: 45°21'53.7"N, 23°39'3.7"E - ukázat]
  parkoviště a stánky s občerstvením
  Souřadnice D.DDD: 45.3649171N, 23.6510237E
  Souřadnice D.M.S: 45°21'53.7"N, 23°39'3.7"E
  Souřadnice D.M.MMM (geocaching): N 45°21.895', E 23°39.061'
  

  
  Zavřít       Mapa: © OpenStreetMap contributors

Cesta od silnice DN67C přes konec Paringu až do sedla Oltet, kde začínají Capatini, vede přes tři vrcholy vyšší než Capatini:

• Vf. Papuša 2136 (cesta vrchol obchází)
• Vf. Galbenu 2137
• Vf. Micaia 2170

Sice je hlavní hřeben povětšinou z krystalických hornin, ale podloží je hodně nasákavé. Voda není tak snadno dostupná, jako na ostatních ne-vápencových pohořích Jižních Karpat. Nakonec jsme ji našli u každého tábořiště, ale povětšinou docela daleko – v exterémním případě cca kilometr, se stometrovým převýšením.

Hřeben Buila-Vânturariţa (a jeho okolí)

Hřeben Buila – Vinturarita je divoce rozeklaný vápencový útvar v jihovýchodní části pohoří. Protíná jej 2 km dlouhá, 400 m hluboká a 5 m široká soutěska Cheia, která patří k nejužším v rumunských Karpatech (ukázková fotka a druhá , z jiného zdroje ).

Tento hřeben a jeho okolí je národní park (web parku). Podle webu by se mělo platit vstupné 5 lei na osobu.

• Turistické informace k parku (včetně mapy): http://www.buila.ro/turism_ro
• Detailní popis turistických tras včetně GPS tracků: http://www.buila.ro/…turistice_ro

Turisticky nejzajímavější je samozřejmě cesta vedoucí přímo po hřebeni Buila – Vinturarita a soutěska Cheia.

• Hřeben Buila – Vinturarita je hodně náročný. Přečtěte si popis v tomto cestopise – terén obsahuje úseky, kde se budete muset držet rukama; je zarostlý klečí a orientačně netriviální.
• Soutěskou Cheia lze projít přímo po dně. Jde to ovšem pouze za nízkého stavu vody; zahrnuje to brodění a lezení po mokrých kamenech.
• Pak v soutěsce vede též turistická cesta. Nicméně i ta je hodně exponovaná a za vlhka nebezpečná. Vede traverzem po úzkých skalních římsách vysoko (desítky metrů) nad potokem a není nijak zajištěná. Opět – viz cestopis

Zajímavost: pod sedlem Curmatura Stogsoara cesta „žlutý pruh“ vede tunelem. Více viz foto a popis zde u data 20. července 2009.

---

Dopravní scénáře, přístupy

Na západní straně je přístup zjevný – ze silnice DN67C „Transalpina“. Autem či stopem přímo do sedla, nebo … no a to je problém. Hromadná doprava jezdí pravděpodobně na křižovatku „Obârșia Lotrului“ (DN67C / DN7A). Na druhém konci Transalpiny se možná dá něčím dovézt do Rancy. Ale přes sedlo asi hromadná doprava nejezdí. Tedy stop, nebo delší přechod.

Na severní straně hor nic moc nejezdí.

Na jižní straně hor je to lepší – mezi jednotlivými městy jezdí maršrutky. Dopravní uzly jsou Ramnicu Valcea, Horezu a Novaci. Maršrutky jezdí několikrát denně.

Na východě údolím řeky Olt vede vlak do Sibiu.

Při dopravě vlakem je zajímavá kombinace Capatini s Paringem .

1. Přijet ze Sibiu vlakem podél Oltu.
   • Buď vystoupit na zastávce Păușa a stoupat z Căciulata kolem horkých pramenů do hor (ale tohle je dlouhá cesta lesem).
   • Nebo lépe dojet až do Ramnicu Valcea, odtud maršrutkou do Băile Olănești a tady začít. Nástup odtud vede k soutězce a chatě Cheia, což je dobré, ale míjí hřeben Buila-Vanturarita. A pokud ho chcete přejít a pokračovat na hlavní hřeben, budete se kus vracet.
   • Takže asi nejlepší by bylo dojet vlakem do Ramnicu Valcea, odtud maršrutkou až do Bârzești nebo Costesti a odtud stoupat na sever. Tím dojdete k jižnímu konci hřebene Buila-Vanturarita nebo k sedlu Buila.
2. Přejít Capatini a plynule pokračovat na Paring
3. Z Paringu sestoupit do Petroșani a odtud odjet vlakem.

Hrubý odhad času pro tento scénář vidím 8–10 dní.

Variantu pro auto popisuji v další kapitole.

---

Zkušenost

V roce 2017 jsme přešli pohodovým tempem hlavní hřeben a část hřebene Buila-Vanturarita za šest pomalých dní.

Nultý a první den

Startovali jsme z Prahy cca v 19:30 večer. Cca v 08:00 (rumunského času) jsme byli v Petroșani (celonoční jízda bez pauz) a po procházce městem a ranní kávě jsme pokračovali po DN7A do Obârșia Lotrului a odtud po DN67C „Transalpina“ do sedla – na místo, kde ze silnice odbočuje hřebenová trasa přes Paring. [Souřadnice: 45°20'0.4"N, 23°40'36.5"E - ukázat]

Poznámka: Cestu po silnici DN7A jsme plánovali, protože jsme si jí chtěli projet. A DN67C taky. Nicméně pokud se neženete za motoristickými zážitky, jeďte z Petrošani na jih po hlavní silnici DN66 a pak z Novaci na sever. Silnice DN7A totiž není asfaltová a je hodně do kopce. Ale je krásná. A DN67C za to rozhodně stojí, ale některým se z úzkých zatáček a velkého stoupání dělalo špatně.

V sedle jsme vyložili věci a všechny členy výpravy kromě řidiče. Řidič dojel bez věcí s autem do Novaci, tam auto nechal a vrátil se stopem.

Tím jsme cca v 15 hodin byli připraveni ke startu.

Vycházeli jsme tedy poměrně pozdě a tak jsme toho moc neušli. Skončili jsme v nepojmenovaném sedle před Vf. Micaia – [Souřadnice: 45°19'57.7"N, 23°44'2.8"E - ukázat]

Voda byla kousíček – [Souřadnice: 45°19'53"N, 23°44'13.7"E - ukázat]

Druhý den

Přešli jsme Vf. Micaia a v sedle Oltet přešli na Capatini. Došli jsme až do sedla před Negovanu. [Souřadnice: 45°20'6.7"N, 23°49'55.7"E - ukázat]

Voda byla v zářezu severně od rozcestí, ale poměrně hluboko – cca 100 výškových metrů. [Souřadnice: 45°20'18.5"N, 23°49'48.1"E - ukázat]

Třetí den

Přes nejvyšší horu Nedeia jsme došli do sedla před vrcholem Balota. Zde nás zastihla velká bouřka, takže jsme tu zůstali přes noc. [Souřadnice: 45°18'55.9"N, 23°52'17.4"E - ukázat]

Nejbližší voda byla nakonec cca dvacet minut chůze a 100 výškových metrů do kopce, dále po značce na východ ve svahu Vf. Balota. [Souřadnice: 45°18'46.4"N, 23°52'47.1"E - ukázat]

Čtvrtý den

V naprosté mlze jsme navštívili vrchol Ursu, kde má být krásný výhled.

Při cestě dál jsme prozkoumali pěkné tábořiště s pramenem v sedle východně od Ursu – [Souřadnice: 45°19'3.8"N, 23°55'48.2"E - ukázat]

A šli jsme dál, až do pěkného placatého sedla Rodeanu. Spali jsme u zbytků základů nějaké budovy. [Souřadnice: 45°18'31.8"N, 23°59'56.6"E - ukázat]

Voda: cca třicet metrů daleko v lese tekl potůček.

Pátý den

Hned v dalším sedle Zanoaga by se dalo také pěkně spát, hezké místo a silný pramen.

Pak následoval prudký výstup na do sedla Zmeuret a z něj už sestup z hlavního hřebene. Bohužel nám chyběl den, abychom pokračovali po hřebeni až k chatě Cheia, což byl původní plán. Šli jsme na jih do sedla Lespezi a z něj na jihovýchod do sedla Comarnica – jednoho z mála míst v této oblasti, kde se dá pohodlně přespat. Jedná se o malou mýtinu v lese [Souřadnice: 45°15'30.9"N, 24°6'0.6"E - ukázat]

Voda je cca pět minut po cestě na jih. [Souřadnice: 45°15'17.3"N, 24°6'0.7"E - ukázat]

Fotka z tábořiště

K chatě Cheia a soutěsce je to odsud cca 400 výškových metrů – hodina a půl dolů, dvě hodiny nahoru. Dva z účastníků výpravy se tam došli podívat.

Šestý den

Na jih podél hřebene Buila-Vanturarita, pak do sedla Buila. V sedle je útulna, byla hezká – dvě místnosti, každá tak pro osm lidí, čisté. Fotka. Dále na jih po hřebeni. Postupný sestu k Pietreni.

Spaní na krásném místě se silným pramenem, přístřeškem a svatými obrázky – [Souřadnice: 45°12'40.3"N, 24°5'10.1"E - ukázat]

Sedmý den

Ranní sestup do Pietreni, cca hodina a půl chůze. Pěšky a stopem přes Pietreni na hlavní silnici DN67. Maršrutkou do Horezu, tam přestup na další, která jela do Novaci – kde čekalo zaparkované auto.

A pak už jen cesta domů. Další den v šest ráno jsme byli v Praze.

---

Ostatní poznámky

Na jihovýchodním konci pohoří jsou lázně Băile Olănești s léčivými prameny.

Na východní straně, nedaleko kláštera Cosia, je termální pramen a velké termální koupaliště (akvapark západního typu) Cozia http://calimanesti-caciulata.ro/…c-caciulata/

Na jihu, nedaleko od Novaci, u obce Baia de Fier, je významná přístupná krápníková jeskyně Peștera Muierilor (ženská jeskyně), kde byla nalezena zhruba 30 000 let stará kostra (vystavena). [Souřadnice: 45°11'31"N, 23°45'13"E - ukázat]

O pár kilometrů východněji u obce Polovragi je další důležitá oblast:

• Rezervace Cheile Oltețului (soutěska Oltetu) a v ní velká jeskyně Peștera Polovragi – dlouhá cca 10 km, z toho bezmála 1 km je přístupný. [Souřadnice: 45°12'1.7"N, 23°47'0.7"E - ukázat]
  jeskyně Peștera Polovragi
  Souřadnice D.DDD: 45.2004675N, 23.7835397E
  Souřadnice D.M.S: 45°12'1.7"N, 23°47'0.7"E
  Souřadnice D.M.MMM (geocaching): N 45°12.028', E 23°47.012'
  

  
  Zavřít       Mapa: © OpenStreetMap contributors
• O půl kilometru dále je pak klášter Mănăstirea Polovragi [Souřadnice: 45°11'34.7"N, 23°47'20.8"E - ukázat]
  klášter Mănăstirea Polovragi
  Souřadnice D.DDD: 45.1929719N, 23.7891231E
  Souřadnice D.M.S: 45°11'34.7"N, 23°47'20.8"E
  Souřadnice D.M.MMM (geocaching): N 45°11.578', E 23°47.347'
  

  
  Zavřít       Mapa: © OpenStreetMap contributors

Na jih od pohoří je přes údolí volně přístupný zajímavý most [Souřadnice: 45°5'24.5"N, 24°32'47.4"E - ukázat]