Munții Șureanu (Sebeş)

O pohoří

Travnaté pohoří na severním okraji Jižních Karpat. Nejvyšší vrchol není překvapivě hora Sureanu, ale Virful lui Patru.

Proti Cindrelu je nástup od jezera Oasa až k chatě Sureanu hodně civilizovaný (silnice pro auta, spoustu domů, chat a hotelů). Teprve od chaty Sureanu výše je to klidné pohoří bez lidí, jen s ovcemi a bači. Hřebenovka je projetá autem – tedy ne pěšinka v trávě, ale polní cesta. V roce 2015 bylo značení nástupních tras i hřebenovky v perfektním stavu.

Z dvojice Cindrel – Sureanu se mi více líbil Cindrel.

Délky jednotlivých tras podle [Čížek] a návaznost na Cindrel a Lotru : (Zde si můžete plánek zobrazit v plné velikosti. )

V pohoří je několik chat v provozu:

• pod vrcholem Sureanu je chata Sureanu – na první pohled zde žádný bufet není. Ale našli jsme ho – skrývá se za hlavní budovou a správce nám ho otevřel. Měli v podstatě jen pivo a pár dalších balených věcí. [Souřadnice: 45°34'48.7"N, 23°30'36"E - ukázat]
  chata Sureanu
  Souřadnice D.DDD: 45.5801881N, 23.5100086E
  Souřadnice D.M.S: 45°34'48.7"N, 23°30'36"E
  Souřadnice D.M.MMM (geocaching): N 45°34.811', E 23°30.601'
  

  
  Zavřít       Mapa: © OpenStreetMap contributors
• na severním okraji pohoří pak chata Prislop [Souřadnice: 45°42'16.1"N, 23°22'13.8"E - ukázat]
  chata Prislop
  Souřadnice D.DDD: 45.704464N, 23.370504E
  Souřadnice D.M.S: 45°42'16.1"N, 23°22'13.8"E
  Souřadnice D.M.MMM (geocaching): N 45°42.268', E 23°22.23'
  

  
  Zavřít       Mapa: © OpenStreetMap contributors
• na jihu leží chata Voivodu (možná není veřejně přístupná)
• u jezera Oașa je přímo u silnice DN67C asi kilometr před hrází stejnojmenná chata, dobře vaří , v místě je i kemp [Souřadnice: 45°34'46.7"N, 23°37'18.6"E - ukázat]
  hospoda + kemp
  Souřadnice D.DDD: 45.5796442N, 23.6218369E
  Souřadnice D.M.S: 45°34'46.7"N, 23°37'18.6"E
  Souřadnice D.M.MMM (geocaching): N 45°34.779', E 23°37.31'
  

  
  Zavřít       Mapa: © OpenStreetMap contributors
• hned u Petrily je útulna Refugiul Alpiniștilor Cheile Tăii – hned nad cestou, ale přístupná pouze horolezecky

Snadný přístup do pohoří ze západu je od severojižní silnice DN67C – tedy od jezera Oașa nebo od chaty Obârşia Lotrului.

Od jihu lze nastoupit od železniční stanici Petrila (na trati Petrosani – Simeria).

Sever/severozápad není z hlediska přístupu až tak hezký, všechny trasy jsou docela dlouhé. Jak cesta po hřebenech přes chatu Prislop, tak cesta po silnici/cestě do Cugiru – obě mají cca 5 hodin chůze od posledního vrcholu hlavního hřebene Batrina.

Zajímavosti, turistické cíle v okolí

Na západním okraji pohoří jsou pozůstatky velké dácké pevnosti Sarmizegetusa Regia („Sanctuarul mare de calcar“). Informace a něco málo česky (další informace). Velký článek Ivana Breziny [Souřadnice: 45°37'21.7"N, 23°18'36.9"E - ukázat]

Kousek od ní je další dácká pevnost v Costesti. [Souřadnice: 45°40'45.7"N, 23°9'15.3"E - ukázat]

Na jihozápadním okraji pohoří je krasová oblast s několika velkými jeskyněmi. Schematická mapka .

• Lui Cocolbea – snadno dostupných cca 50 metrů, pak vodopád
• Şura Mare – obrovský portál (cca 37×12 metrů) a cca 6 km chodeb

U jezera Oașa je stejnojmenný klášter . V roce 2015 nebylo problém do něj nakouknout, obyvatelstvo přátelské. [Souřadnice: 45°34'21"N, 23°36'37.1"E - ukázat]

Kousek od pohoří – mezi Hategem a Devou – je městečko Hunedoara a v něm extrémně gotický hrad Corvin. [Souřadnice: 45°44'56.6"N, 22°53'18.1"E - ukázat]

Ve vesnici Sarmizegetusa (za Hategem, jihozápadně od Sureanu) jsou zbytky římské pevnosti . [Souřadnice: 45°31'1.3"N, 22°47'15.4"E - ukázat]

Nedaleko od Sarmizegetusy, jihovýchodním směrem, je pak románský hrad/pevnost Cetatea colt ze čtrnáctého století, který byl předlohou „Tajemného hradu v Karpatech“ Julese Verna. [Souřadnice: 45°28'41.3"N, 22°52'27.7"E - ukázat]

Ve vesnici Sinpetru u Hategu je středověký kostel. [Souřadnice: 45°33'26.7"N, 22°55'20.6"E - ukázat]

Severně od Hategu směrem na Calan je ještě hezčí kostel. [Souřadnice: 45°42'59.4"N, 22°59'20.3"E - ukázat]

Nad městečkem Sebeş se vypíná červeně zářící 800m dlouhý pískovcový amfiteátr vytvořený působením horizontální a vertikální eroze. Je považován za největší lokalitu zemních pyramid v Rumunsku. [Souřadnice: 45°59'14.1"N, 23°35'30.7"E - ukázat]

Návaznost na další pohoří

Od jezera Oașa je možno pokračovat na východ na Cindrel .

Od cabany Obârşia Lotrului lze přejít na jihozápad na Paring , na jih na Latorițu nebo na sever na Lotru .

Zkušenost

V roce 2015 jsme přešli Cindrel a Șureanu.

Celý GPS záznam trasy přechodu Paltinis – Cindrel – Sureanu – silnice na Cugir je ke stažení zde .

Autem jsme jeli do Sibiu (odjezd 19:30 českého času z Jihlavy, příjezd 8:00 rumunského času do Sibiu), kde se dá parkovat na velkém neplaceném parkovišti přímo u vlakového nádraží.

Od nádraží pak v 11:00 autobusem 22 do Paltinis.

Následoval přechod Cindrel – zbytek prvního dne, celý druhý den, půlka třetího dne.

Třetí den

Z Cindrelu jsme sestoupili k jezeru Oasa. Značka nás dovedla (cca ve 14:00) přímo k chatě Oasa, kde jsme se vydatně občerstvili.

Pak jsme přešli přes hráz jezera a po druhé straně šli k jihu až k monastiru (klášteru) Oasa.

Po návštěvě kláštera jsme šli dále po značce asi kilometr, až jsme se dostali mimo civilizaci a tam jsme spali. [Souřadnice: 45°34'36.9"N, 23°35'53.7"E - ukázat]

Voda: byla v údolíčku cca 200 m severovýchodně. Velký potok.

Čtvrtý den

Stoupáme nahoru. Jak osada Luncile Prigoanej, tak Poarta Raiului jsou velké osady – spousta chat, hotelů, penziónů, hospod. Celá cesta až takřka k chatě Sureanu je sjízdná autem – široké ujeté šotolinové cesty.

Teprve asi poslední kilometr před chatou Sureanu značka odbočuje na strmou lesní cestu a auta jedou jinudy.

Chata Sureanu je rekreační zařízení rumunského ministerstva vnitra, ne klasická horská chata. Ale je tu malý bufet (schovaný za hlavní budovou), kde se dá koupit lahvové pivo.

Dále jsme stoupali, teď již úzkou pěšinkou, kolem vrcholku Sureanu na hřebenovku.

Zde jsme nešli na nejvyšší vrchol, ten nám nezapadal do časového plánu. Zvolili jsme cestu na severozápad, kde jsme spali pod vrcholem Comarnicel v sedle. [Souřadnice: 45°35'10.6"N, 23°25'54.2"E - ukázat]

Voda: cca 100 metrů daleko směrem na severovýchod. Silný pramen.

Pátý den

Zbytek cesty po hřebenu až k vrcholu Batrina, pak sestup lesem – stále po značce směrem na chatu Prislop.

Po nějaké době jsme sestoupali k výrazné (široké a dobře upravené) šotolinové cestě vedoucí na sever – na Cugir (souběžně s cestou vede velký potok). Zde značená cesta k Prislopu začne zase prudce stoupat. Kdybychom měli ještě den času (a hezké počasí), pak cesta po této značce je určitě hezčí (vede po vrcholech, na Prislopu se lze občerstvit).

Nicméně my měli hnusné počasí a pospíchali jsme. Proto jsme na této „silnici“ stopovali (provoz je poměrně hustý) a těch cca 20 km do Cugiru jeli stopem.

V Cugiru jsme navštívili hospodu (doporučuji: restaurace Chic, Strada Alexandru Sahia 15a), a pak přespali na louce na severu, kousek za městem a zahrádkářskou kolonií.

Šestý den

Místní maršrutkou (staví na hlavní třídě Strada Victoriei u křižovatky s Aleea Victoriei) do Vintu de Jos. Měla jet v 08:00, nejela (dle internetu o víkendu jen 07:00), naštěstí jel v 08:30 další do Sebeše – řidiči jsme vysvětlili, že chceme stihnout rychlík z Vintu de Jos v 9:05, takže na to šlápnul a v 9:02 nám zastavil hned u nádraží (ehm, ale zezadu, museli jsme běžet přes koleje).

Rychlík z Vintu de Jos v 9:05 jede přímo do Sibiu, nestaví nikde jinde. Ale i tak mu to trvá dvě hodiny. V Sibiu snídaně a pak už jen cesta auty zpět do ČR.