O pohoří
Travnaté a skalnaté pohoří, zcela bez turistů.
[Čížek] udává 25,5 hod (Borlova – Sarmizegetusa). GPS naměřila 78 km a šli jsme to pět dní. Doporučuji přechod ve směru Sarmizegetusa – Borlova.
Spolu s Lotru jsou to asi nejromantičtější lehké kopce v Jižních karpatech. Z obou pohoří jsem byl strašně nadšen. Za pět dní jsme nepotkali žádné turisty.
Hlavní hřeben vede od vesnice Sarmizegetusa na jihozápad až k Vf. Tarcu (což není nejvyšší vrchol, tím je Vârful Căleanu), kde se obrací na severozápad a přechází do Muntele Mic . Na svazích Muntele mic je lyžařské středisko, a u něj spousta hotelů a hospod.
Severní část až k sedlu Iepei (kde je nástup od Retezatu) nebyla vůbec značená – ale nebyl problém cestu najít. Od sedla Iepei přes Vf. Tarcu až do Muntele Mic a Borlove bylo značení dobré.
Na celém hřebenu není žádná chata. Na Vf. Tarcu je meteorologická stanice a v sedle pod ním (Cuntu) je další – ale ani na jedné z nich není hospoda. Spousta hospod a hotelů je samozřejmě na Muntele Mic.
Tip: „T s ocáskem“ na začátku jména Tarcu se vyslovuje jako „tS“ (S je znělé). Když řeknete Tarcu, rumuni vám nebudou rozumět. Místo Sarmizegetusa používají občas jen „Sarmi“.
Přístup
Základním přístupovým bodem je městečko Caransebeš.
Z něj se dá dostat dálkovým autobusem do Sarmizegetusy – vhodného nástupního bodu ze severu.
Druhým koncem pohoří je lyžařské středisko Muntele Mic. Na Muntele Mic vede dobrá asfaltová silnice DJ608A, ale žádná hromadná doprava; lze se tam z Caransebeše dostat taxíkem nebo stopem. Při sestupu lze z Muntele Mic sestoupit pěšky do vesnice Borlova, ze které občas jezdí autobus (asi ne v létě), a určitě z ní lze stopovat.
Možným nástupním místem je i sedlo Șaua Jigorea na silnici DJ608A, před závěrečným stoupáním na Muntele Mic. Pokud nechcete startovat z lyžařského střediska; nebo chcete skončit dříve, tak tohle je správné místo. Taxikáři sedlo jménem neznají, dohodněte si cestu na Muntele Mic a zastavte řidiče zde. [Souřadnice: 45°20'10.9"N, 22°29'3.8"E - ukázat]
Pokud byste chtěli udělat okruh (s návratem na stejné místo), pak jako jediné rozumné startovní místo vychází Poiana Mărului. Odtud se dá udělat hezký čtyřdenní okruh přes hřeben Tarcu a Muntele Mic. [Souřadnice: 45°24'11.8"N, 22°32'26.5"E - ukázat]
Napojení na další pohoří
Zhruba ve třetině cesty ze severu je sedlo Iepei , do kterého lze přijít z Retezatu kolem přehrady Gura Apelor.
V sedle Suculetului odbočuje spojovací hřeben na Godeanu .
Zkušenost
------- 2013 -------
V roce 2013 jsme přešli celý hřeben Țarcu ze severu na jih (Sarmizegetusa – Borlova).
Autem jsme dorazili do Caransebeše a zde nás nevzal dálkový autobus, protože jsme neměli rezervaci. Tak jsme se dohodli s taxikářem – za 50 EUR nás pět s velkými batohy nabral do sedanu Dacia Logan (fakt nevím, jak se to podařilo) a odvezl do více než 50 km vzdálené Sarmizegetusy.
První den jsme tedy kolem poledne vystartovali ze Sarmizegetusy – polní cestou na jihozápadním konci obce. Dostoupali jsme až na louku ve výšce cca 1300 metrů a tam přespali. Turistické značení žádné. [Souřadnice: 45°27'30.4"N, 22°44'39.7"E - ukázat]
Druhý den jsme se vyhoupli na hřeben. Turistické značení žádné. Často jsme procházeli klečová pole, občas to byl trochu boj – je vidět, že tam moc lidí nechodí. Spali jsme u jezera Netis. [Souřadnice: 45°21'53.8"N, 22°39'58.4"E - ukázat]
Třetí den nás čekalo hluboké sedlo Iepei. Od něj začalo turistické značení a od něj také začal ten pravý „vysokohorský“ hřeben. Spali jsme u potoka někde mezi sedly Scheiului a Suculetului. [Souřadnice: 45°18'2.8"N, 22°35'9.6"E - ukázat]
Čtvrtý den jsme dobyli nejvyšší vrchol pohoří, prošli kolem meteostanice na Vf. Tarcu a sestoupali k meteostanici Cuntu, kde je pramen a možnost tábořit. [Souřadnice: 45°17'58.7"N, 22°29'57.3"E - ukázat]
Pátý den jsme došli do turistického střediska Muntele Mic, navštívili hospodu a pak sešli před ves Borlova. Dalo by se dojít až do ní, ale dorazit tam navečer nám nepřišlo dobré; spali jsme tedy kousek před ní. [Souřadnice: 45°22'25"N, 22°23'49.1"E - ukázat]
Šestý den ráno jsme došli do Borlove, zjistili, že nejezdí autobus. Během chvíle ale náš řidič chytil stopa do Caransebese, přijel pro nás autem … a před půlnocí jsme byli v Praze.
Trasu našeho putování jsem tentokrát zaznamenal na GPS – zde je trasa ke stažení ve formátu GPX
------- 2018 -------
V roce 2018 jsme udělali traverz Țarcu – Godeanu – Cernei. Celá trasa nám zabrala pět a půl dne cesty.
Auto jsme nechali v Caransebeši; taxíkem jsme se svezli na start do sedla Jigorea na silnici DJ608A [Souřadnice: 45°20'10.9"N, 22°29'3.8"E - ukázat]
První den jsme pouze stoupali. Nehezké počasí nám zabránilo jít po hřebenu přes vrchol Țarcu a místo toho jsme šli po cestě kotlem pod vrcholem; zde jsme po příchodu velkého deště také spali. Voda asi 150 m po cestě mírně z kopce. [Souřadnice: 45°17'11.6"N, 22°31'56.9"E - ukázat]
- 9,1 km, 2:45 hod, výstup 810 metrů, sestup 200 metrů
Druhý den jsme dobyli nejvyšší vrchol pohoří (Căleanu, 2196 m.n.m.) a přešli na krásný spojovací hřebínek na Godeanu. Spali jsme těsně před potokem Șes. [Souřadnice: 45°14'32.6"N, 22°35'44"E - ukázat]
- 14,9 km, 4:21 hod, výstup 740 metrů, sestup 1000 metrů
Třetí den jsme vylezli na vrchol Godeanu a spali opět u potoka Șes – tentokrát u jeho pramene, resp. soutoku pramenů. [Souřadnice: 45°13'19.1"N, 22°38'20.8"E - ukázat]
- 8,8 km, 3:04 hod, výstup 780 metrů, sestup 460 metrů
(Zde je vložen jeden den, kdy jsme pro hnusný déšť zůstali na místě a dál nešli.)
Čtvrtý den jsme přešli na pohoří Cernei; dosáhli nejvyššího vrcholu Vf. Dobrii a o kousek dál jsme ve svahu pod sedlem zatábořili. Voda byla asi osm minut pěšky dolů do údolí. [Souřadnice: 45°8'29"N, 22°32'54.3"E - ukázat]
- 15,7 km, 4:15 hod, výstup 880 metrů, sestup 1110 metrů
Pátý den jsme šli kus po krásném hřebenu Cernei a u vrcholu Vlașcu Mare jsme odbočili na východ – na sestup k silnici DN67D. Nakonec jsme neměli sílu dojít až na silnici a zatábořili jsme asi 3 km před ní. [Souřadnice: 45°3'11.1"N, 22°33'1.3"E - ukázat]
- 18,1 km, 5:40 hod, výstup 720 metrů, sestup 1640 metrů
Poslední den jsme rychle došli zbývající sestup k silnici, stopem dojeli na vlak do Băile Herculane a vlakem k autu do Caransebeše.
- 3,6 km, 41 minut, sestup 350 metrů
Doprava
Caransebeš je z ČR snadno dosažitelný autem – fakticky je to asi nejbližší startovní bod, na který se dá jet. Dálnice vede až za Lugoj, pak už je to kousek po okreskách. Celkový čas jízdy z ČR včetně pauz na kávu je cca 10 hodin (+ prostoje na D1).
Další turistické cíle v okolí
Ve vesnici Sarmizegetusa, odkud doporučuji nástup, jsou zbytky římské pevnosti . [Souřadnice: 45°31'1.3"N, 22°47'15.4"E - ukázat]
Nedaleko od Sarmizegetusy, jihovýchodním směrem, je románský hrad/pevnost Cetatea colt ze čtrnáctého století, který byl předlohou „Tajemného hradu v Karpatech“ Julese Verna. [Souřadnice: 45°28'41.3"N, 22°52'27.7"E - ukázat]
Ve vesnici Sinpetru u Hategu je středověký kostel. [Souřadnice: 45°33'26.7"N, 22°55'20.6"E - ukázat]
Severně od Hategu směrem na Calan je ještě hezčí kostel. [Souřadnice: 45°42'59.4"N, 22°59'20.3"E - ukázat]
Kousek od pohoří – mezi Hategem a Devou – je městečko Hunedoara a v něm extrémně gotický hrad Corvin. [Souřadnice: 45°44'56.6"N, 22°53'18.1"E - ukázat]
V podhůří Sureanu je pak velká dácká pevnost Sarmizegetusa Regia – více info u Sureanu . [Souřadnice: 45°37'21.7"N, 23°18'36.9"E - ukázat]
Kousek od ní je další dácká pevnost v Costesti. [Souřadnice: 45°40'45.7"N, 23°9'15.3"E - ukázat]
Nedaleko od Caransebeše je ve městě Reșița open-air muzeum parních lokomotiv – 16 parních lokomotiv volně vystavených k naahlédnutí. [Souřadnice: 45°18'42.8"N, 21°52'39.5"E - ukázat]
